Východní Kanada a víkend s indiány.

Datum publikování: 23.10.2023

Cestovatelská přednáška manželů Poulíkových.

Pojďte si s námi poslechnout tlukot srdce Matky Země. I když projedeme jen kousek této obrovské země, cesta to bude dlouhá. Od anglicky mluvící provincie Ontario, až do francouzského Québecu. Čeká nás také jeden z našich největších cestovatelských zážitků, pobyt v indiánské rezervaci na poloostrově Bruce a víkend strávený s Indiány na festivalu Pow Wow.

Ontario leží ve východní části Kanady, kde sousedí s významnou provincií Québec. Na jihu poté sousedí se Spojenými Státy Americkými, tato hranice je téměř po celé své délce tvořena jezery a řekami, takže hranice je často definována mosty. Na západě Ontario sousedí s provincií Manitoba a na severu je ohraničeno Hudsonovým a Jamesovým zálivem, který je velkým magnetem na turisty. Zajímavostí je, že v Ontariu také v roce 1920 vznikla jabloň Ontario, zimní odrůda, která je dnes rozšířená po celém světě. Třeba toto jsme nevěděli.

Na rozdíl od ostatních provincií, Ontario má několik velkých měst, která udávají tempo celé Kanady. Hlavní město Ontaria je Toronto, které má 2 a půl milionu obyvatel a leží na severozápadě stejně pojmenovaného jezera. Často bývá označováno jako nejvíce kosmopolitní město světa, protože právě sem proudí většina migrantů, kteří do Kanady přichází. Nicméně v Ontariu leží také hlavní město celé Kanady, a tím je Otawa.

Huronské jezero, jméno pochází od indiánského kmene Huronů. Je druhé největší jezero v systému pěti Velkých jezer v Severní Americe. Jezerem prochází státní hranice mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA (stát Michigan). Má rozlohu 59 600 km². Je 332 km dlouhé a maximálně 245 km široké. Průměrně je hluboké 59 m a dosahuje maximální hloubky 229 m. Objem vody je 3 540 km³. Leží v nadmořské výšce 176 m.

A mnoho a mnoho dalšího co jsme se dověděli o této části Kanady. Chvílemi se nám tajil nad tou krásou dech. Vždyť krása kanadské nespoutané přírody je nevšední. Spousty informací a osobních zkušeností. Povídání manželů Poulíkových nás vtáhlo do krásné země natolik, že jsme ztratili pojem o čase. Měli jsme možnost slyšet zvuk bubnů z festivalu Pow Wow. Nefalšovaně se nám postavili chlupy na rukou, proto věříme manželům Poulíkovým, že tento zážitek vstřebávali ještě mnoho dní.

Bylo to velice milé setkání a už teď se těšíme zase na jaře, že se opět uvidíme.