Oslava „Dnu matek“.
Datum publikování: 14.05.2023
V pátek jsme si oslavili „Svátek matek“. Měli jsme připravený program v kulturní místnosti s malým zpestřením.
Zazněli také verše a všichni jsme se mohli podívat na krásnou knihu Jaroslava Seiferta „Maminka“.
U kávičky a dobrého poháru nám bylo moc dobře.
(Děkujeme naší kuchyni a nutričním studentům, že na nás mysleli).
Ukázka toho co jsme si četli a poslouchali.
Maminčino zrcátko
Zrcátko v zlatém oválu
ztrácelo stříbro pomalu,
až bylo nakonec slepé.
Půl života snad bez mála
maminka se v něm česala.
Kdys ukazovalo lépe.
U okna visí na skobě,
dívá se po mně, po tobě,
proč by se neusmívalo?
Maminka byla veselá
a žádné vrásky neměla,
a když, tak určitě málo.
A zpívává si nad mlýnkem
valčíky, které s tatínkem
tančila šťastná snad trochu.
Když vzpomíná si na mládí,
letmo jen okem zavadí
o jeho třpytivou plochu.
Odvíjejíc pak s hřebene
truchlivou kořist plamene,
v chomáček vlasy stočí.
Když pak jej hodí do dvířek,
vidím na skráních vějířek
a drobné vrásky kol očí.
Pak rám se zkroutil; jeho sklo
nejdřív jen lehce naprasklo,
plíseň v něm cizopasí.
Posléze prasklo vejpůlky
a maminka své drdůlky
pak v rozbitém česala si.
Čas utíká, je šedivá,
už, na sebe se nedívá
a zvyká na samotu.
Když někdo klepe na dveře,
přijde v klotové zástěře,
v té černé zástěře z klotu.
Vcházím. Dnes nemám odvahu,
nikdo nestojí na prahu,
nikdo mi netiskne dlaně.
A rozhlížím se zmateně,
zrcátko visí na stěně.
Pro slzy nevidím na ně.
Něco o svátku: Den matek je den, kdy se vzdává pocta matkám a mateřství. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě, vychází z různých tradic. V Česku se slaví (podle amerického vzoru) druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám květiny nebo jiné dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. V Československu se začal slavit tento den v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (slaveného vždy 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. MDŽ se ale zachovává také, podobně, jako v jiných zemích.