Bohoslužba.

Datum publikování: 28.01.2025

V pondělí 27.1.2025 se konala v domově bohoslužba. Je to třetí týden mezidobí. V občanském kalendáři slaví svátek Ingrid. V církevním kalendáři má svátek svatá Anděla Mericiová.

Kdo to byl: Anděla Merici byla současnicí Dürera a Koperníka, Kryštofa Kolumba a Vasco de Gamy, Michelangela a Rafaela, Ignáce z Loyoly a Terezie z Avily, Martina Luthera a Thomase Müntzera. Žila v severní Itálii na březích jezera Lago di Garda v době renesance, narodila se 21. března 1474. Roku 1535 založila Společnost sv. Voršily, sdružení žen a mladých dívek toužících žít zasvěceným životem podle evangelních rad čistoty, chudoby a poslušnosti, a přitom zůstat ve své rodině a ve svém prostředí. Tento způsob života přibližně odpovídal tomu, co dnes žijí sekulární instituty. Založení Společnosti bylo také Andělinou odpovědí na naléhavé potřeby 16. století. Anděla skutečně předstihla svou dobu, protože tehdy žena neměla jinou možnost než život v manželství nebo v klášteře. Vlivem kulturních a společenských přeměn v 17. století se Společnost svaté Voršily proměnila v řeholní společenství s klauzurou, které se rozšířilo zvláště v západní Evropě.

Pan farář nám po mši posvětil svíčky, tak zvané Hromničky a také se zmínil o tom, že zrovna probíhá sbírka na hodiny, které jsou na kostele.

Jako „hromnička“ (hromniční svíce) se v minulosti označovala svíce, která byla posvěcená v kostele 2. února – na svátek Hromnice, kterému v křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu. „Hromničky“ byly s velkou úctou uchovávané v každé domácnosti (nejčastěji zabalené v hedvábném papíru v prádelníku) a věřilo se v jejich kouzelnou, ochrannou moc.

Pasáž: zidum 9,15-28

• 24Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.
• 25Není třeba, aby sám sebe obětoval vždy znovu, jako když velekněz rok co rok s cizí krví vchází do svatyně;
• 26jinak by musel trpět mnohokrát od založení světa. On se však zjevil jen jednou na konci věků, aby svou obětí sňal hřích.
• 27A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud,
• 28tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.